Studie HBSC - souhrn

Studie HBSC - Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in school-aged Children: WHo Collaborative Cross-national study (HBsC).“ 

Michal Kalman, Erik Sigmund, Dagmar Sigmundová, Zdeněk Hamřík, Luděk Beneš, Dana Benešová, Ladislav Csémy 

Předmluva 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se vám do rukou publikace, která shrnuje základní výsledky kolaborativní studie – Health Behaviour in School-Aged Children: A WHO Cross-National Study [HBSC]. Hlavním cílem této studie, do které se Česká republika zapojuje již od roku 1994, je zvýšit znalosti a porozumění zdraví a životnímu stylu dětí a mládeže. Opakovaným záměrem je získat relevantní, srovnatelné údaje, vhodné pro tvorbu politik a opatření, a to nejen v oblasti veřejného zdraví. 

Životní styl jako jedna ze základních determinant zdraví, zahrnující nesprávnou výživu a nepravidelné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření a zneužívání návykových látek, má stěžejní význam pro rozvoj chronických neinfekčních onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Na významu neustále nabývají i sociální a ekonomické determinanty zdraví a problematika kvality života.

Nerovnoměrná věková struktura české populace a její stárnutí mění i strukturu nemocí a vyvíjí tlak na udržitelnost zdravotnických a sociálních systémů. Zlepšení zdraví dětí a mládeže je tak výhodnou investicí do budoucna podporující zdravé stárnutí již nyní. 

Veřejné zdraví je chápáno jako věda a umění prevence nemocí, prodlužování života a podpory zdraví prostřednictvím organizovaného úsilí celé společnosti. Veřejné zdraví musí být založeno na důkazech, avšak činy a kroky, které jsou v jeho rámci konány, musí být často činěny „pouze“ na základě aktuálních znalostí. 

Předkládané výsledky výše uvedené studie v sobě reflektují nejen aktuálnost reprezentovanou výsledky získanými v roce 2010, ale díky opakovanému zapojení České republiky do této studie lze v určitých oblastech již pozorovat i vývojové trendy. Máme tedy k dispozici data, která je možné zasadit do kontextu našeho poznání i v dalších oblastech a zvýšit tak průkaznost našich kroků. To z předkládaných informací činí velmi hodnotný, lze říci až unikátní zdroj dat pro práci nás všech, kteří se mladé generaci a jejímu zdraví věnujeme. 

MUDr. Michael Vít, Ph.D. 

náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavní hygienik ČR

Úvodní slovo WHO

Držíte v rukou publikaci, která je jedním z výstupů HBSC mezinárodní výzkumné studie Světové zdravotnické organizace zaměřené na životní styl dětí a školáků. Studie mapuje determinanty životního stylu u dětí a poskytuje cenná data z oblasti výživy a dietních zvyklostí, pohybových aktivit a aktivit ve volném čase, rizikového chování – kouření, alkoholu, drog atd. 

Životní styl je přitom pro zdraví jedince naprosto zásadní. Chronická neinfekční onemocnění, která jsou hlavní příčinou úmrtí na světě a jednoznačně souvisí s životním stylem, si celosvětově ročně vyžádají více než 9 milionů obětí pod hranicí 60 let věku. Ztráty, které tato onemocnění dále způsobují ve zdravotnických a sociálních systémech jednotlivých zemí, jsou enormní. Důsledky v podobě značného výskytu nadváhy a obezity, kardiovaskulárních onemocnění či diabetu mellitu 2. typu můžeme vidět také v České republice. 

České přísloví „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“ přitom přesně vystihuje postoj Světové zdravotnické organizace, že chování a životní styl v dospělosti jsou výsledkem vývoje během dětství a dospívání. Na děti a mládež je třeba v oblasti prevence zaměřit největší pozornost. 

Věřím, že HBSC studie bude také v České republice v oblasti prevence a podpory zdraví sloužit jako základní stavební kámen při tvorbě politik, strategií či preventivních programů zaměřených na děti. 

Realizátorům studie patří dík za odvedenou práci. 

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. / ředitelka Kanceláře WHO v ČR 

Shrnutí klíčových zjištění 

V této kapitole shrnujeme klíčová zjištění ze sběru dat HBSC studie v roce 2010, která v tomto textu v některých oblastech porovnáváme s předcházejícími HBSC šetřeními v letech 2006 a 2002. 

Z hlediska celkového posouzení zdravotního stavu hodnotí své zdraví pozitivně přibližně 9 z 10 školáků. I přesto je třeba věnovat pozornost zvýšenému výskytu zdravotních obtíží, které mohou u dětí naznačovat existenci stresujícího podnětu v jejich prostředí (školním, rodinném) a podmiňovat rozvoj psychosomatických problémů. Přibližně třetina 11letých dětí uvedla, že se u nich vyskytují dva nebo více symptomů zdravotních obtíží, a to alespoň dvakrát týdně. S věkem se tento počet zvyšuje. Dívky uváděly výskyt zdravotních obtíží ve větší míře než chlapci. Přibližně 85 % školáků ve všech věkových skupinách hodnotilo svoji životní spokojenost pozitivně. Životní spokojenost dívek s věkem klesá, u chlapců se nemění. 

Úrazy jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí u dětí a mladých dospělých. Přibližně každý druhý školák utrpěl za uplynulých 12 měsíců úraz, který musel být ošetřen lékařem. Pravděpodobnost výskytu úrazu byla ve všech věkových kategoriích nižší u dívek než u chlapců. V porovnání s předcházejícím obdobím (2006) nebyl v počtu úrazů zaznamenán významný rozdíl. 

Výskyt nadváhy a obezity v dětském věku má vážné zdravotní důsledky v oblasti fyzické (kosterní, svalový, kardiovaskulární systém), psychické i sociální. Nadváhou nebo obezitou trpí přibližně pětina chlapců a desetina dívek. Ve všech věkových skupinách chlapci ve výskytu nadváhy a obezity výrazně převyšují dívky. Ve skupině třináctiletých je počet chlapců s nadváhou a obezitou třikrát vyšší než ve skupině dívek. Přes tato zjištění není se svou postavou spokojena každá třetí až čtvrtá dívka. Starší dívky častěji hodnotí svou postavu negativně. Negativní sebehodnocení postavy u chlapců oproti reálnému výskytu nadváhy a obezity je mnohem méně časté než u dívek. Preventivní programy zaměřené na boj s nadváhou a obezitou u dětí by měly být zaměřeny především na zvyšování úrovně pohybové aktivity a zlepšení stravovacích zvyklostí, a to jak v rodině, tak ve školním prostředí. 

Pravidelná snídaně je významným prediktorem zdravé výživy dětí. Procento dětí, které pravidelně snídají, klesá s věkem. Zatímco ve věku 11 let pravidelně snídá 69 % chlapců a 61 % dívek, v patnácti je to pouze 46 % chlapců a 42 % dívek. Ovoce je u dětí oblíbenější než zelenina, nicméně denní konzumace obojího s věkem rovněž klesá. Minimálně jednou denně jí ovoce pouze 41,8 % dětí, 31,7 % jí denně zeleninu. Ovoce i zeleninu jedí častěji dívky než chlapci. Minimálně 1krát denně jí sladkosti (bonbony, čokoládu aj.) Více než čtvrtina dětí, spotřeba sladkostí každý den je u dívek ve všech věkových skupinách vyšší než u chlapců stejného věku. Colu nebo jiné slazené nápoje pije každý den přibližně čtvrtina chlapců a pětina dívek. 

Přibližně dvě třetiny chlapců a tři čtvrtiny dívek uvedlo, že si čistí zuby alespoň dvakrát denně. U chlapců však s narůstajícím věkem míra čištění zubů klesá, neuspokojivá je u 34 % jedenáctiletých chlapců, v patnácti je to již 41 % chlapců. Rozdíly v dentální hygieně jsou výraznější ve prospěch dívek. 

Zkušenosti s kouřením tabáku uvádí více než polovina třináctiletých a tři čtvrtiny patnáctiletých. Pravidelnými kuřáky je 18 % patnáctiletých. Pravidelně kouří častěji dívky než chlapci. Mezi roky 2006 a 2010 nebyl ve vývoji kuřáctví zaznamenán významnější rozdíl. Z alkoholu mají děti nejčastější zkušenosti s pivem. V 15 letech pravidelně pije alkohol třetina dívek a téměř polovina chlapců. Narůstá počet dětí, které uvádí, že byly opakovaně opilé, u 15letých chlapců evidujeme v porovnání s rokem 2006 nárůst ze 37 % na 47 %, u děvčat ze 30 % na 40 %. Zkušenosti s marihuanou má asi 30 % patnáctiletých, asi desetina patnáctiletých školáků uvádí užití marihuany v posledních 30 dnech. Kouření, nadměrné pití alkoholu a užívání marihuany spolu pozitivně korelují. 

Nedostatečná úroveň pohybové aktivity a sedavý životní styl jsou jedněmi z klíčových faktorů vzniku hromadných neinfekčních onemocnění (WHO, 2004). Přijatelná denní doba sledování televize by neměla přesahovat 2 hodiny denně, sledování televize pozitivně koreluje s bulimií, konzumací slazených nápojů a tučných jídel a nižší konzumací ovoce a zeleniny (Currie et al., 2008).

Přibližně tři čtvrtiny dětí nedosahují na 60 minut pohybové aktivity každý den v týdnu jako doporučení udávaná Světovou zdravotnickou organizací. Frekvence pravidelně vykonávané pohybové aktivity je u dívek nižší než u chlapců, a to ve všech věkových kategoriích. Úroveň pohybové aktivity u dívek s rostoucím věkem klesá. Pohybová inaktivita a výskyt nadváhy a obezity u dětí spolu pozitivně korelují. Z hlediska přípravy intervencí, programů a strategií zaměřených na zvýšení úrovně pohybové aktivity u dětí je důležitým faktorem motivace dětí k pohybu. Nejčastější uváděné důvody k vykonávání pohybové aktivity jsou u chlapců i u dívek všech věkových kategorií užít si, seznámit se s kamarády, zlepšit si zdraví a vidět se s kamarády. Nejméně uváděným důvodem bylo vyhrát.

Většina dětí tráví před televizní obrazovkou více než 2 hodiny denně. Zároveň přibližně sedm z deseti dětí tráví více než dvě hodiny denně u počítače. S rostoucím věkem jsme zaznamenali nárůst času stráveného u počítače, a to jak u chlapců, tak u dívek. Sledování televize u dětí ve srovnání s daty z roku 2002 mírně pokleslo, dramaticky ovšem narostl počet dětí, které tráví dvě a více hodin u počítače ve všech věkových kategoriích. Například ve skupině patnáctiletých je tento nárůst přibližně ze 30 % na 80 %.

Přibližně pětina chlapců a čtvrtina dívek získala zkušenost s pohlavním stykem do 15 let věku. Zkušenost s pohlavním stykem před 14. rokem má 6 % chlapců a 3 % dívek. Pohlavní styk před 15. rokem uváděly výrazně častěji děti rodičů s nižším socioekonomickým statusem a děti vyrůstající v doplněné nebo neúplné rodině. 

Studie HBSC, národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků. Ke stažení ve formátu pdf ZDE.

Tisknout




© 2017, Český svaz Kin-ballu – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing