Pozvánka seminář Senát

Zkušenosti z Kanady I.

Úvod

Vážené dámy, vážení pánové,

Jako představitel zřejmě nejmladšího českého sportovního svazu, českého svazu kin-ballu, jsem podstatnou část loňského roku strávil návštěvami tělocvičen při základních a středních školách po celé České republice. 

Na jedné škole mi učitel s dvacetiletou praxí řekl : Desetiletý školák dnes nepotřebuje tělocvik, ten naléhavě potřebuje rehabilitaci. 

České školy

Na českých školách přestává sport plnit svou funkci. Povolání učitele tělocviku má nízký společenský status a nemůžeme mu vyčítat, pokud není vždy aktivní a nechá se znechutit celkovým nezájmem společnosti o sport. Ano nezájmem. Existuje sice bohatý mediální obraz sportu, ten však obsahuje především aféry a platy profesionálů a zapadá tak do všeobecného bulvárního obrazu světa, který nás dnes obklopuje na každém kroku. Slovo sport již úplně ztratilo svůj původní význam "hra a zábava".

Jak to, že dřív nejčastější dětskou odpovědí na otázku co tě baví ve škole bylo: tělocvik. Kde jsou ti sportovní nadšenci, kteří v podstatě zdarma, trávili svůj volný čas sportem a výchovou mladých lidí ke sportu?

Státní koncepce podpory sportu

Změnila se doba, ale naše metody a schémata myšlení, to vše zůstalo stejné, tedy dnes nefunkční. V dnešní době instantních informací máme v hlavách papírové kartotéky a na nich historické texty. Stačí se začíst do vládní brožury "Koncepce státní politiky podpory sportu v České republice" z roku 2011, která nejen že neobsahuje žádnou novou strategii, ale ani nový jazyk, což je pochopitelné, protože jazyk je nástrojem myšlení.

Nepoužívej slovo sport

Často se stává, že mi lidé z oblasti školství a zdravotnictví říkají, ať raději nepoužívám slovo sport, ale pohyb. Tak špatnou pověst má slovo sport mezi odborníky. Potřebujeme mládež rozhýbat, ale sportem to zřejmě nepůjde.

Pravda je, že běžně užíváme slovo sport ve významu chléb a hry. Ale to je přece jenom část významu tohoto slova a to ještě, z pohledu potřeb naší společnosti, naprosto marginální.

Program kanadské vlády

Sám tady představuji část kanadského vládního programu reformy sportu, a to tu část, která se zabývá školním sportem. Je to jeden z nejúspěšnějších programů komplexní reformy sportu v kontextu Euro americké civilizace.

Marketing, univerzity

Kanadská vláda významně investovala do propagace sportu, inspirovala univerzity, aby se zapojily do celonárodního úsilí.

Na univerzitě v Quebeku se tým odborníků vedený profesorem Demersem pustil do výzkumu, jaké kolektivní sporty lze doporučit pro školní výuku. 

Analýza kolektivních sportů

Nejprve vznikla analýza populárních kolektivních sportů, jako jsou například basketbal, volejbal nebo fotbal. Jsou to sporty, které vznikly v jiné době a mají za sebou dlouhý vývoj. Oba faktory, jak doba vzniku, tak dlouhý vývoj, přispěly k tomu, že se tyto sporty vydaly cestou vysoké specializace, za kterou nevyhnutelně následuje separace. Ve kterém z výše jmenovaných sportů mohou dívky hrát společně s chlapci a mít šanci na vítězství? Kolik hráčů menší postavy se prosadí v košíkové? Nedávno jsem hovořil s trenérem házené. Řekl mi, že nezbytným předpokladem úspěchu v tomto sportu je dnes výška alespoň 190 centimetrů a váha nejméně 90 kilogramů. To je jednoznačné zadání! Dalším předpokladem úspěšnosti v těchto sportovních hrách je nutnost dlouhého tréninku základních technik, v neposlední řadě i značná míra talentu a u některých sportů i schopnost pokrýt vysoké finanční náklady na pořízení základní výstroje a výzbroje (hokej, golf ...). 

Narůstá také agresivita sportu, která je v řadě případů zaměňována s atraktivitou.  Kolektivní sporty jsou tak hrány úzkou skupinou specialistů a většina populace se ocitá v roli diváků a konzumentů sportu nebo o ně zcela ztrácí zájem.  A přitom vlády často dávají nejvíce peněz právě do sportů, které jsou velmi drahé a pravidelně je provozuje pouze úzká skupina profesionálů.

Pro koho je sport?

Jeden ze sloganů kanadského plánu reformy sportu je mírně provokativní otázka: Chceme mistry světa a olympijské vítěze? 

Ano, samozřejmě, že chceme, ale ještě více musíme chtít, aby se pravidelnému pohybu věnovalo co nejvíce lidí.

Východiska, zadání

A tak není těžké přijít na jednoduchá, základní východiska reformy sportu.

- Slovo sport ztratilo svůj původní význam "hra a zábava".

- Mladí lidé dnes nejsou ochotni se hýbat.

- Sport ve společnosti neplní svou funkci a tak narůstá počet civilizačních chorob v důsledku nadváhy a nesprávných návyků.

Co je potřeba? Systém je potřeba změnit, provést zásadní reformu.

Základní myšlenky reformy sportu

1) Pohybová aktivita a sport jsou nedílnou součástí naší společnosti, naší kultury. Pravidelná pohybová aktivita přispívá ke zdravému životnímu stylu a sociální soudržnosti. Zároveň má ekonomický přínos. Za prvé jako nejvýznamnější prevence civilizačních chorob a také jako samostatné ekonomické odvětví. 

2) Zdravý životní styl je možný a dostupný v každém věku - zde se z hlediska vládního programu jedná především o vytvoření a podporu vhodných programů pro všechny věkové skupiny.

3) Pohybová gramotnost - jde o pojmenování stejné naléhavosti jako je znalost čtení a psaní. Nikdo se nerodí jako sportovec a bez pohybového vzdělávání se mnoho lidí odvrací od sportu i pohybu vůbec. Je nezbytné učit se základní pohybové a sportovní dovednosti.

4) Podpora zdravého životního stylu, podpora hodnotová, etická a ekonomická - Dnes vše prostupují zákony marketinku. V médiích nejsilněji promlouvají ekonomicky významné společnosti, jejichž zájmem je prodat své zboží, které většinou má málo co společného se zdravým životním stylem. Protiváhu zde může vytvořit jedině stát a protože je jediný kdo může, pak také musí. Musí pracovat na zvýšení povědomí o důležitosti pohybu v našem životě, v médiích, školách i v rodině.

5) Stejné příležitosti pro obě pohlaví. Potřeby obou pohlaví ve sportu jsou často odlišné. Nabídka aktivit proto musí být různorodá s důrazem na rozšíření možnosti koedukace a společných pohybových aktivit.

6) Pohyb pro handicapované spoluobčany - Hlavním úkolem je zavedení systémýu integrace a celoživotního sportovního vzdělávání

7) Sociální Integrace - sport překračuje jazykové, kulturní a sociální bariéry. Je to jeden z hlavních integračních nástrojů moderní společnosti. Působí tak obdobně jaku umění, ale možnosti sportu v sociální interakci jsou ještě větší.

8) Sportovní infrastruktura analýza současného stavu, rozvoj stávající infrastruktury, budování nové, odpovídající potřebám doby. Mimochoden u nás je infrastruktura naprosto nedostatečná. Mám přesné údaje z Pardubic a Hradce Králové, kde jsou všechny haly a tělocvičny plně obsazené do pozdních nočních hodin. Takže vůbe nemá smysl investovat v této chvíli do propagace pohybových aktivit.

9) Řízení sportu a pohybových aktivit: je nezbytné užší a výraznější propojení hlavních účastníků pohybových aktivit - sportovní organizace, rodina , škola, zdravotnictví. Výsledkem bude zdravější populace, dojde k rozvoji sociálních dovedností a hodnot zvláště mezi mládeží. Také se zlepší sociální soudržnost, která bývá více ohrožena ve svobodných společnostech a je na nás všech pomoci vytvářet stabilní, svobodnou společnost. 

Vlastenectví a reprezentace

Na této nejzákladnější úrovni uvažování o sportu, se nevyskytují slova jako vlastenectví, reprezentace nebo vrcholový sport. Naše české materiály naopak jsou přeplněny takovými výrazy. Přitom málokdo je tak neokázale hrdý na svou zemi jako jsou Kanad'ané a málokdo se jim vyrovná v úspěšnosti na Olympiádách. Na zimních hrách pravidelně bývají mezi prvními a dokonce i na letních olympijských hrách se opakovaně umísťují před námi. A tak i nám by více slušelo přejít od slov k činům.

Desátá funkce sportu

Ani kanadský program nezmiňuje jednu z hlavních funkcí sportu, která by mohla být desátým bodem myšlenkových východisek v tomto desateru. Člověk, jako součást živočišné říše, musí neustále uspokojovat své základní instinkty a potřeby. Mnohé z nich jsou z hlediska společnosti destruktivní a musejí být odváděny, kanalizovány, aby nerozložily naši křehkou kulturu. Tato funkce sportu je nezastupitelná a zapadá dobře do dnešního tabloidního, neboli bulvárního světa, který, podle zákonů marketinku neustálé působí na naše pudy. Stačí dívat se jeden den na televizi a počítat kolik vražd můžete vidět. Ať už ve formě nekonečných kriminálních seriálů nebo skutečných případů v televizních novinách. To je z hlediska kanalizace a marketinku naprosto v pořádku. Ovšem nesmí se to stát tím jediným co budeme vykonávat, protože výsledkem může být jedině beznaděj. Proto každá rozumná reforma sportu musí působit především na to, co vytváří naši kulturu v tom nejširším smyslu slova, kdy kultura označuje člověkem vytvořené prostředí a umožňuje nám žít v lidské společnosti.

Závěr

Protože v poslední době často mluvím s politiky, dostávám i otázky za jakou politickou stranu hovořím, kdo chce a podporuje takovou zásadní reformu sportu. Když jsem odpověděl, že plán reformy sportu je samozřejmě politický, ale nestranický, že to je věc zdravého rozumu, uslyšel jsem repliku: "Pane v této zemi zdravý rozum už dávno umřel."

Nemyslím si, že je to možné, zdravý rozum je přece nesmrtelný. Jenom se může stát, že někdy není slyšet. Jsme tady právě proto, aby zdravý rozum zazněl plným hlasem

Děkuji vám za pozornost.

Martin Paur / předseda ČSK