216. usnesení Senátu k ''Pohybové gramotnosti''

SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY, 9. FUNKČNÍ OBDOBÍ

VÝBOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDU, KULTURU, LIDSKÁ PRÁVA A PETICE

216. USNESENÍ

z 23. schůze, konané dne 5. června 2014 k závěrům veřejného slyšení výboru na téma „Pohybová gramotnost“  

Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře,  odůvodnění  senátorem Karlem Kapounem a po rozpravě

VÝBOR

I. s c h v á l i l    z á v ě r y

veřejného slyšení výboru „Pohybová gramotnost“ ze dne 26. května t. r., které jsou uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

předsedu výboru senátora Jaromíra Jermáře předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR a ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ministrovi zdravotnictví ČR, ministryni práce a sociálních věcí ČR a ministrovi dopravy ČR.                                  

Jaromír Jermář v. r.

předseda výboru

Karel Kapoun v. r.                                                               Jiří Oberfalzer v. r. 

zpravodaj výboru                                                                ověřovatel výboru

Příloha k usnesení č. 216/14

Počet listů: 3

Závěry veřejného slyšení „POHYBOVÁ GRAMOTNOST“

I. Pohyb a zdravý životní styl 

klíčová zjištění:

Životní styl je pro zdraví a zdatnost jedince naprosto zásadní. Životní styl jako určující parametr osobního zdraví zahrnuje více aspektů, z nichž na předních místech je přiměřená a pravidelná pohybová aktivita a zdravá racionální výživa.

Nedostatek pohybové aktivity populace v České republice je naléhavý celospolečenský problém, který je třeba řešit politicky na všech úrovních.

Rozvoj naší technokratické civilizace, zejména v oblasti dopravy a komunikačních technologií významně snižuje potřebu pohybu současné populace. Tuto nedostatečnost pohybu se nedaří uspokojivě kompenzovat.

V České republice se objektivně zhoršuje tělesná zdatnost a pohybová gramotnosti celé populace, dramaticky u dětí a mládeže.

Jedním z důvodů je dlouhodobě nesprávná hodnotová orientace občanů a v důsledku toho i nízká motivace k provádění pohybových aktivit.

Vysoké procento populace ČR je obézních, patříme mezi nejtlustší v Evropě.

Hypokinéza v dospělosti je důsledkem nedostatečné nabídky vhodných, přitažlivých a dostupných pohybových aktivit v dětském věku. Toto se odráží v nedostatečné pohybové gramotnosti mladé i dospělé populace a znamená celou řadu zdravotních komplikací na straně jedné a nízkou dovednostní úroveň na straně druhé. 

Pravidelná, smysluplně cílená a kvalifikovaně řízená sportovní a pohybová aktivita motivující k pohybu děti a mládež - ve školní i mimoškolní činnosti - vytváří příznivé podmínky a podněty pro pozitivní vztah k pohybovým aktivitám ve středním i seniorském věku. 

Pravidelná pohybová aktivita a sport musí především přispívat ke zdravému životnímu stylu a sociální soudržnosti. Je to jeden z hlavních integračních nástrojů moderní společnosti. 

II. Pohybová gramotnost 

klíčová zjištění:

Pohybová gramotnost/pohybové vzdělání je stejně důležitá jako ostatní typy gramotnosti.

Čím dál více se projevuje nedostatečná úroveň pohybové gramotnosti a celkové nízké fyzické připravenosti i v rámci možností uplatnění na trhu práce. 

Ve školním prostředí se stále zvyšuje počet dětí motoricky "zaostalých", které nejsou konkurenceschopné oproti dětem pohybově aktivním nebo výkonnostně sportujícím. 

Ačkoliv skupina osob se zdravotním oslabením představuje kolem 1 miliónu občanů ČR, nevěnuje se tomuto problému dostatečná péče a pozornost v oblasti školní TV a volnočasových aktivitách celé populace.

Pohybová gramotnost tvoří základ pro zdravý způsob života jednotlivce, pro jeho harmonický rozvoj, rozšiřování počtu pohybových dovedností, i pro plnohodnotné uplatnění ve společnosti.

III. Pohybová gramotnost a stát

klíčová zjištění:

V programech státní podpory sportu chybí oblast, která by pomohla podpořit projekty na rozvoj pohybové gramotnosti.

V České republice chybí systém plošné podpory rozvoje pohybové gramotnosti s možností aplikace již od předškolního vzdělávání. 

Existuje nesoulad mezi vzdělávacími programy (pohybově-zdravotní koncepce tělesné výchovy) a terénní praxí (sportovně orientovaná tělesná výchova).

Systém školních soutěží je výkonnostně orientován, na soutěže jezdí většinou děti trénující v různých sportovních klubech; chybí projekty pro zapojení nesportující mládeže.

Česká republika nedostatečně (materiálně, finančně, politicky a společensky) podporuje vytváření podmínek pro realizaci kvalitní tělesné výchovy a sportu, což způsobuje citelné zaostávání za ostatními vyspělými státy Evropské Unie.

Dílčí závěry

1. Jedním z cílů nového zákona o sportu by mělo být:

a. zvýšit motivaci a zájem občanů všech věkových skupin o celoživotní využívání různých forem pohybových aktivit s cílem zvýšení pohybové gramotnosti a tělesné zdatnosti;

b. závazné a systematické vyčleňování prostředků z veřejně přístupných programů nejen na úrovni státního rozpočtu, ale rovněž na úrovni rozpočtů krajů, měst a obcí i pro tělovýchovné a sportovní organizace;

c. zabezpečit státní podporu vzdělávání a činnosti dobrovolníků ve sportu tak, aby vznikla motivace zájemců o tuto veřejně prospěšnou činnost, současně však stanovit podmínky pro jejich vzdělání a kvalifikaci;

d. postupně vyrovnat „sociální dostupnost“ sportu handicapovaných na úroveň běžné populace, a to vytvářením příznivějších podmínek pro handicapované mimo jiné formou zajištění bezbariérové sportovní infrastruktury.

2. Cílem vzdělávání ve školní i mimoškolní tělesné výchově a sportu by se měla stát zřetelně vymezená pohybová gramotnost, která by plynula ze zvolené a obecně akceptované koncepce tělesné výchovy a sportu v České republice.

3. Obsah vzdělávání v povinné tělesné výchově by měl být diferencován pro jednotlivé stupně vzdělávání a měl by zohledňovat životní potřeby současných dětí a mládeže a jejich budoucí uplatnění ve společnosti.

4. Zařadit problematiku výchovy ke zdravému životnímu stylu a pohybové gramotnosti do systému vzdělávání ředitelů a učitelů škol.

5. Na základě smluv umožnit bezplatné využití školních sportovních zařízení pro mimoškolní volnočasové sportovní aktivity.

6. Základem nápravy současného neutěšeného stavu pohybové gramotnosti a tělesné zdatnosti je zvýšení objemu pravidelných nenáročných pohybových aktivit realizovatelných v „domácích“ podmínkách. K tomu je třeba zajistit nezbytnou edukaci intervenovaných (rodiče, učitelé, cvičitelé, trenéři).

7. Tělovýchovné a sportovní spolky, které se podílejí na mimoškolních pohybových a sportovních aktivitách, by měly být stabilně podporovány z veřejných rozpočtů.

8. Nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, které mají ve svém poslání uvedenu činnost podporující sport (veřejně prospěšnou činnost), musí být vnímány jako součást aktivit sportovního prostředí.

Hlavní závěr:

Státní podpora by se měla týkat všech oblastí tělesné kultury (tělesné výchovy a sportu), které prioritně přispívají k zdravému životnímu stylu obyvatel. Podpora by měla být právně zakotvená, systémová a stabilní, zajišťující trvalý rozvoj podmínek pro pohybové aktivity a sport občanů České republiky.

Doporučení:

Iniciovat ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR, případně podvýboru pro sport, podpoření nutnosti vzniku:

nové koncepce a strategie rozvoje tělesné kultury (tělesné výchovy a sportu) v České republice,

novely zákona o sportu (zákona o tělesné kultuře)


216. usnesení Senátu - ''Pohybová gramotnost''

Tisknout




© 2017, Český svaz Kin-ballu – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing